Druhý slet historických modelů pořádaný naším klubem na letišti Chotěboř-Dobkov 2.6.2012
Vzhledem k tomu, že v loňském roce vznikl nový náš Klub historických modelů, tak jsme se domluvili na pokračování setkávání přátel tohoto odvětví modelařiny i po našem hromadném odchodu ze SAMu 122. Na rozdíl od nich jsme se ale neuzavřeli do sebe a snažíme se prezentovat historické modely podle nejlepšího vědomí a svědomí veřejnosti a to se nám myslím daří.
Následoval tedy další slet tohoto klubu v termínu, který jsem domluvil už někdy na podzim loňského roku s Modelklubem Chotěboř, kterého jsem členem a který se tímto spolupodílel na konání této akce. V posledních letech je bohužel na tomto letišti problém trefit se do volného termínu a tak musíme vzít zavděk volným datumem, ale to na naší věci moc nemění, hlavně že to jde.
Musím se přiznat, že jsem před sletem netrpělivě sledoval dvě věci – počasí a přihlášené. Počasí bylo v posledních dnech nádherné, ale předpověď nevěstila nic dobrého, očekával se přechod studené fronty. Nakonec se nad námi ale opět tradičně usmálo štěstí a bylo sice větrno a chladněji, ale ne tak aby to odradilo účastníky, spíše naopak. Přijelo jich daleko více, než se na poslední chvíli přihlásilo. A co mne na tom těší nejvíce, byli zde i z ostatních republikových klubů SAM. Bohužel se nemohla zúčastnit skupinka ze Slovenska pro náhlou nemoc jednoho z nich – Jožo, koukej se brzo uzdravit!
Jak jsem již napsal výše, větrné počasí něco kolem 3 – 5m/sec stabilně nás odradilo od hromadné fotografie samotných modelů a tak jsme se rozhodli pro skupinovou pilotů s modely, s tím, že každý si držel jen jednoho „svého ptáka“ jak opět vtipně podotkl Ivan Hejra.
Na setkání opět létaly i větroně. Neúnavný Radko Loukota byl snad pořád ve vzduchu. Na dalším obrázku je se svým modelem Jaroslav Vagenknecht z Hořic.
O tom, že přijelo i pár neohlášených hostů, svědčí i následující fotografie na kterých Petr Hošek se Zdeňkem Hanáčkem pilně trénují na blízké ME na Slovensku. Zdeňkův Swayback s Torpédem .29 předváděl nádherné starty a lety.
Osvědčená dvojice modelářů Jarda Hybben a Franta Kohout se též nedali zahanbit a stále jim něco vrčelo ve vzduchu.
Bohužel ale přišla i slabá chvilka a jediný, který sice nerozbil, ale jen trochu poškodil svůj model, byl Pepa Havelka, který si doma omylem přehodil výchylku na výškovce a pak při startu se svým Flying Pencilem se ani neodlepil a skončil hned na zádech. Odnesla to naštěstí jen balsová ostruha pod výškovkou.
Na obloze se ale také neustále proháněl Karel Slupský. Stále bylo slyšet Anderson Spitfire s Powerhousem nebo Super Cyclona s Cloud Snooperem ve vzduchu. Karel velice pilně trénuje na nadcházející ME.
O tom že smůla nechodí po horách, ale po modelářích, by mohl vyprávět Láďa Kulhavý. Po jeho negativních zkušenostech se zapnutým „topením“ v modelu (nechal zapnuté zapalování až téměř shořela cívka) minule na Všechově se mu podařilo opět zjistit závadu na jeho Powerhousi. U nové cívky mu odpadl drát. Sehnat na letišti pájku byl ale problém, ale to by nebyl Láďa aby si neporadil. Domluvil se s mým otcem a s pomocí propanbutanového vařiče a šroubováku vše opravil. Český člověk umí zkrátka zaprovizovat vždy.
Na setkání se objevily i nové modely. Franta Kohout, neúnavný stavitel, přivezl zbrusu nové modely Brummer s motorem Vivell .35 a malého Gas Flea s motorem Anderson Spitzy .045. Oba modely, ale pro velký vítr neletěly.
Musím se ale i já pochlubit. Se svým Playboyem Seniorem na Ohlssona .60 SP jsem si také nádherně polétal. Musel jsem ho shazovat z obrovských výšek. Na Chotěbořském letišti totiž foukalo ze severozápadu a to je zrovinka na hraně, kde se nechají létat modely jako na svahu, bohužel je to až ve vyšší vrstvě, a tak musí být počáteční motorové lety podpořeny stoupákem. No, měl jsem co dělat a v tento den jsem nebyl sám, na obloze bylo hodně „malinkatých“ modelů, ale všechny se bez problémů vrátily v pořádku na zem.
Došlo samozřejmě i na motory. Neúnavný sběratel Jarda Pipek doma asi „rozbil prasátko“ a přivezl ukázat dalšího Brown Juniora z r. 1938.
K dispozici jsou i zajímavá videa z této akce:
Závěrem bych chtěl jménem Klubu KHM poděkovat zúčastněným za disciplinovanost a odhodlání, že k nám přijeli z různých i vzdálených koutů vlasti. Chotěbořské letiště je zhruba ve středu republiky a tak si zde podali ruce kluci z Jeseníku, středních, východních, jižních Čech a z plzeňska.
Měl jsem možnost hovořit i s lidmi, kteří se přijeli i jen podívat, ale to co viděli v nich zanechalo takovou vzpomínku, že už teď doma přemýšlejí o tom, komu prodají elektrohistorika a postaví si na spalovací motor éro, které v mládí jen obdivovali u druhý
Přátelé, kamarádi, děkuji a těším se na setkání v Chotěboři příští rok.
Historikům třikrát zdar!
Seznam přihlášených účastníků je ZDE.