Zapalování pro Antaresa aneb Jak na to ?
V našem klubu létá několik modelů Antares. Zejména v poslední době jich přibylo a zcela právem. Sám model je českou legendou mezi leteckými modely, které vznikly v Čechách během II. Světové války. Model je skvělou ukázkou české konstrukční školy, inspirované americkými modely počátku 40. let. Model často létal s domácími benzinovými motory AlKo a Letná, které rovněž představují důkaz umu českých motorářů v nelehkém období protektorátu.
Výborné letové vlastnosti mého letitého Antaresa s originálem detonačního motoru K-16, z roku 1947, však nemohou autentičností a ani výkonem, konkurovat replikám poháněných originály, nebo replikami benzinových motorů s jiskrovým zapalováním. Nevlastním, bohužel, žádný český benzinový motor, nebo jeho repliku. V letošním roce se mi však podařilo získat repliku benzinového motoru K+B Torpedo .29, vyrobenou v roce 1985 jako serii „SAM CHAMPS“. Originál motoru pochází z roku 1947. Při pohledu na tento přírůstek výkonného motoru mě Antares napadl okamžitě, jako první volba vhodného modelu. V mém rozhodování hrálo roli i to, že jsem chtěl vyzkoušet stavebnici, dodávanou modelářům, jedním ze dvou výrobců v Čechách.
Po ukončení výstavy Model Hobby 2013 jsem se tedy pustil do díla. Měl jsem již nějaké zkušenosti ze stavby prvního modelu, tak jsem chtěl, jako první, vyřešit zapalování modelu a upevnění motoru. Po dvouletých zkušenostech, kdy jsem se svými modely absolvoval desítky, možná stovky letů s jiskřivými motory, jsem chtěl, aby zapalování bylo snadno přístupné a konstruované tak, aby se dala snadno odstranit porucha, přímo na letišti, jednoduchou výměnou náhradního dílu. Zároveň jsem si chtěl zachovat možnost optické kontroly spínače zapalování u odstaveného modelu. Za dva roky se mi osvědčil zcela klasický přístup k zapalování: Klasická cívka se správným odporem, kondenzátor a spínač ovládaný mikroservem. Jako zdroj používám vždy jeden LiIon článek o napětí 3,6V s kapacitou 650mAh, až 2000mAh. Opto zapalování a jiné formy mě zatím neoslovily, neb jejich spolehlivost byla, na našich sletech, vždy nižší, než klasické řešení. Nikde se s historickými benzinovými motory nelétá vice, než na akcích našeho klubu, takže při stovkách startů ročně jsme schopni získat dostatečné zkušenosti z provozu. Nikomu však svůj názor na tuto problematiku nevnucuji…

Zesílená první a druhá přepážka. V první přepážce je vlepena základová deska pro zapalování a jeho baterii.
Vlastní stavbu jsem zahájil úpravou dvou základních přepážek trupu. Ve stavebnici je první a druhá přepážka vyrobena z kvalitní vícevrstvé překližky o síle 3mm. Na předchozím modelu se mi však osvědčila síla 5 mm u takto exponovaných dílů. Zesiluji tedy klíčové přepážky nalepením vrstvy kvalitní překližky o síle 2 mm. Zároveň řeším úpravu přepážky, do které je zalepena deska zapalování tak, aby pod ní byl ještě dostatek místa pro baterii přijímače a zároveň na desce bylo možno nainstalovat celou zapalovací soustavu. Současně řeším montáž první přepážky ke zbytku modelu pomocí zapuštěných matic, tak, jak je ostatně toto spojení vyřešeno na plánu od Jaromíra Pipka.
Na snímku přepážek si prosím povšimněte, že nikam není vložena žádná skelná, kevlarová, či snad, dokonce, uhlíková tkanina… Na výstavě Model Hobby jsme byli totiž obviněni, že do vystavených modelů je skrytě vkládán kevlar, laminát a dokonce uhlík. Tomuto nesmyslu se samozřejmě smějeme, neb se naše skupina formuje již několik let a svoje modely samozřejmě známe. Když měl dotyčný na tyto údajné podvody ukázat, tak začal vykládat cosi o tom, že to vlastně nebylo na výstavě a že cituji: „S chlapama na sletech viděli a říkali, ale nikdy by neukázali…„.. Musím říci, že toto obvinění se dotklo všech, kteří jsme výstavu připravovali a i ostatní modely v klubu poměrně dobře známe, neb nespolupracujeme půl roku, ale podle našich zásad, nejméně pět let, ač KHMM existuje jen 2 roky. Nevím tedy, se kterými chlapy dotyčný hovořil a zda vůbec existují, nebo zda jde o snahu poškodit KHMM z jiných důvodů. Každopádně fotodokumentace stavby našich modelů je velmi užitečná.

Osazená základová deska ze strany cívky a mechanického spínače. Na spodní straně je LiOn baterie 650 mAh.
Po vlepení základové desky jsem ještě zaměřil motorové lože z čelní strany přepážky a provrtal otvory pro jeho šrouby. Provedl jsem osazení celé desky, propojením na míru připravenými kabely. Osazena je osvědčená cívka Trojan, která je po úpravě, o které jsem již psal dříve, velmi spolehlivá a téměř nezničitelná. Po připevnění motorového lože osazuji K+B Torpedo .29. Celý komplet vypadá nadějně.

První přepážka s motorem a zapalováním bude se zbytkem trupu, po odejmutí, spojena pouze kabelem serva spínače, zasunutého do přijímače. Druhý kabel je napájecí pro nabíjení článku zapalování, bez nutnosti cokoliv z trupu modelu vyjímat.
Po ukončení montáže propojuji všechny kabely, nasazuji vrtuli a na vyšroubované zapalovací svíčce zkouším, zda létá jiskra. Vše funguje hned napoprvé. Základ modelu je tedy hotov. Celková hmotnost kompletu motoru, lože a zapalování činí 420 g.
Na následujících snímcích si můžete celou instalaci prohlédnout. Ze snímků jsou zřejmé všechny detaily. Protože používám k řízení soupravu 2,4 GHz, tak prakticky nehraje roli podélné umístění jádra cívky, které je někdy považováno za zdroj rušení RC soupravy v pásmech 35 MHz a 40 MHz. Obdobné umístění cívky mám v modelu Gladiátor a žádné příznaky záchvěvů serv za chodu motoru jsem nepozoroval.
Věřím, že můj článek pomůže dalším stavitelům replik s vysokou mírou autentičnosti v našem klubu, ale hlavně, že bude přínosný pro další zájemce mimo KHMM. Doufám, že na příštím ročníku soutěže „České pylony“ vytvoříme, z autentických Antaresů, řadu stejně dlouhou, jako na známých snímcích z legendární soutěže v Kyjích!!!
Historikům 3x zdar !