Jak jsem zplodil Kubíčka aneb Můj příspěvek ke klubovému „motorboomu“
Úvodem bych rád poděkoval především panu Ladislavu Davidovičovi,který za vše následně popsané „může“ a rovněž i pánům Luboši Zalabákovi a Pavlu Panskému za rady a konzultace.
Zrození Kubíčka…
Někdy na přelomu let 2013 a 2014 mi pan Davidovič učinil neodolatelnou nabídku, že budu-li chtít , naučí mne dělat motůrky. Což o to, chuť by byla, ale vybavení ne. Navíc mé poslední soustružnické pokusy proběhly ještě za dob Česko-Slovenska… Po pár týdnech na rozmyšlenou jsem na nabídku kývl a nastoupil k panu Davidovičovi jako učedník–dálkař. Koupil jsem tedy malý čínský soustruh, nějaké nože a další pomůcky a vyrazil do Chudenic na první lekci. Cestou jsem se opájel představami, kterak z mých rukou vycházejí Alka Speciály, Desítky, co Desítky, nejmíň Stodesítky! Ze snění mne pochopitelně rychle vyléčil Mistr. Sáhl kamsi do police a vytáhl dva mrňavé odlitky, nepříliš pěkného zjevu a se slovy: “To je jednička Kubíček. Já to už dělat nebudu, ale ty se na tom můžeš vyučit“, mi je věnoval. „A tady máš k tomu plánek“, pokračoval. Koukal jsem na to nadělení poněkud rozpačitě. Tohle, že jsou má Alka a jiné benzíňáky? Ale co dělat. Mistr je Mistr a ten se musí poslouchat! Pro začátek jsem si nechal ukázat, jak se ostří nůž, poptal se to a ono a vyrazil k domovu. Než jsem se dostal k vlastní práci na motůrku, stačil jsem zase skoro vše zapomenout. Nastala tedy éra nekonečných telefonických konzultací. Dost se divím, že mne pan Davidovič neposlal do háje, či ještě někam mnohem dál… Trpělivost se mnou měl opravdu svatou! Vlastní práci jsem začal těmi jednoduššími věcmi-válečky. Naštěstí jich je v motoru celkem dost. Vložka válce, unášeč, pístní čep, píst s protipístem, hlava válce, díly nádrže a různá bronzová pouzdra. Vložka je z „automatové“ oceli 11109, píst z šedé jemnozrnné litiny, protipíst, těsněný dvěma FPM „O“ kroužky 7×1,5 mm, hlava a díly nádrže z duralu ENAW 2030 a pouzdra z bronzu CuSn8. Pístní čep se narodil jako inbus M4, ale měl smůlu, že se dostal zrovna ke mně… Dělal jsem vždy několik kusů od každé položky. Co kdybych něco pokazil, že. Kupodivu se mi to nepovedlo. A tak mám díly ještě na dva Kubíčky.
Pokračoval jsem výrobou ojnice z duralového pásu 4 mm, co prodávají v Modeláři na podvozky.
Další položkou byl klikový hřídel. Jako výchozí materiál posloužil pevnostní šroub M14. Oškrábl jsem mu tělíčko na průměr 8 mm a hlavičku na 19 mm a v excentrickém přípravku udělal načisto čep pr. 3 mm. Při výrobě excentru jsem udělal chybu 0,3 mm a výsledkem je zdvih 13.4 mm místo 14 mm.
Hotový hřídel s ložiskovým pouzdrem, kuželem od MP Jetu a ojnicí s pístním čepem.
Vše bylo hotové a zbývaly jen poslední dva díly. Opracovat ty odlitky! Dost jsem se toho bál. Měl jsem jen jedny a nesměl tedy nic pokazit! Protože zvláště odlitek válce byl dost hrubý, přišly na řadu pilníky a smirky. Výsledek byl lepší, ale nebylo to ono. Rozhodl jsem se, že válec nastříkám černou Alkydovou barvou Motip. Ta se dodává ve spreji, ale tyto spreje stříkají příliš hrubě, takže bylo nutno barvu odstříkat do kelímku a nanést malou pistolí. Samozřejmě až na zcela hotový válec. Protože je barva lesklá, rozhodl jsem se ještě k leštění klikové skříně. Po těchto operacích jsem mohl přistoupit k vlastnímu obrábění. Začal jsem válcem a ubíral desetiny milimetru se zatajeným dechem. Když byl válec hotový, dost se mi ulevilo! Kliková skříň se mi jevila složitější. Nechal jsem si ji tedy na konec. Úleva po dokončení byla ještě větší než u válce! A tak jsem mohl poprvé sestavit motůrek. Vyšlo to akorát na Štědrý den. Bronzová pouzdra jsou na svá místa vlepena zeleným Loctitem, stejně jako jsou spojeny díly nádrže. Spoj karter-zadní víko a karter-válec jsou těsněné silikonem na motory. Po sestavení se objevil první problém. Ojnice byla o cca 1,5 mm delší… Rychle jsem udělal novou, motůrek složil a takto byl předveden na naší tradiční Štědrodenní soutěži nulašestek.
Motor jsem tedy měl hotový, ale poběží?
Výchova Kubíčka
Zde bych rád poděkoval panu Milanovi Porkristlovi ml. z firmy MP Jet za jeho motor 0,6 ccm Classic. Ten mi byl velmi dobrým vodítkem při hledání chyb a nedostatků na mém výtvoru.
Po vánocích 2014 jsem motor přišrouboval na zkušební stojánek. Nalil palivo a začal se snažit o rozběh. Píst, o němž jsem byl přesvědčen, že je dobře zalapován, mé přesvědčení vůbec nesdílel a usilovným foukáním bublinek mi to také dával najevo. Takže motor rozebrat, píst zahodit a udělat nový, větší. Tentokrát jsem již úspěšný byl. Píst těsnil bez problémů. Opět nalít palivo a další pokusy o chod. Motůrek párkrát zablafal, ale neběžel. Tady přišel na pomoc motůrek MP Jet Classic 0,6 ccm, neboť je stejné koncepce. První, co jsem dle něj upravil byla palivová tryska. Původní tryska s dírou 2 mm, zavíraná jehlou 2 mm silnou, nebyla dobrým řešením dodávky paliva. Po instalaci nové trysky s otvorem 0,8 mm se již motorek dal bez problémů nahodit. Po opadnutí prvotního nadšení z chodu motůrku jsem si jaksi povšiml, že to sice vrčí, ale moc nefouká. Po změření otáček bylo jasné proč. Kubíček uměl se stejnou vrtulí o více jak 1000 ot/min méně než MP Jet nulašestka! Takže další rozborka a poměřování. Časování motorů se zdálo velmi podobné, ale do Classica byla vykutána větší sací díra. Pokusil jsem se o totéž u Kubíčka a hle, už to točilo stejně! Další pokus směřoval ke změně směrování přefukového kanálu. A dalších 200 otáček doma! Teď už jsem byl spokojen, neboť se podařilo dosáhnout předsevzetí udělat Kubíčka alespoň o chlup silnějšího, než je 0,6 ccm Classic. Ale nic netrvá věčně. Ani má radost z úspěšného díla, neboť zazvonil zvonec v podobě špatně zajištěného pístního čepu a výbrusu byl konec… Takže vše skoro znovu a ještě lépe! A tentokrát se to již povedlo a motůrek se mohl stěhovat na své pracoviště, do modelu Mercurio.
Model má letovou váhu 430 gramů a Kubíček jej tahá statečně do nebes. Jen nádrž na 3 ccm paliva se ukázala být malou, stačící tak na jeden a čtvrt minuty chodu. To umožňuje vystoupat do výšky ke 100 m a celková doba letu se pak pohybuje okolo čtyř minut. A to je mi málo! V plánu je tedy nová nádrž na 5 ccm paliva.
A to je asi tak ve stručnosti vše podstatné k výrobě repliky motoru Kubíček.
A ještě perlička na závěr. Detonační motůrky se mi tak zalíbily, že mne ty benzíňáky přešly stejně, jako přešly naše předchůdce v poválečných letech…
Petr Flídr, červenec 2015