7. Slet Historických modelů v AMG Mýto

A dalo by se říci:

a sešel se rok s rokem, nebo i:

za devatero kopci a devatero řekami je jedno letiště, jehož slávu zná celičký to kraj země české, ale i mnoho dalších zemí středoevropských. Letiště se nachází v blízkosti panství pánů ze Zbirohu a je opečováváno partou přátel a kamarádů z AMG Mýto. Toliko je zaznamenáno v kronikách dávných, v kronikách místních, ale i na farnostech a matrikách zde tomuto místu přiléhajících…

Toliko z historie.

Letošní Slet naplánovaný na sobotu 15. srpna 2015 (vidíte to magické datum?) byl již Sletem sedmým, konaným na ploše našeho modelářského letiště v AMG Mýto. Až nyní jsem si vlastně uvědomil, že to je již sedm let, co tuto akci pořádáme a že je za těmi sedmi ročníky uschována spousta práce a nápadů několika přátel z klubů AMG a KHMM. V loňském ročníku nějak „haprovala“ komunikace s vodníkem od štěpánského rybníka. Tedy přesněji: stále si vedl svou, že počasí je již dávno naplánované a, že s tím stejně nedokáže nic udělat. Dokonce ani lahvička jalovcové (a tu on má moc rád) s tím nedokázala téměř nic nadělati. Tehdy jsem se rozhodl, že letos neponechám nic náhodě a začnu vše řešit v předstihu. Pana Hastrmana jsem oslovil již za brzkého tání ledů, aby nemohl říci, že jsem mu to neřekl včas. Po zaklepání na vrbu v jednom brzkém březnovém poledni, kdy sluníčko vyslalo provazce svých teplých paprsků směrem k rybníku, hastrman procitá a za hlt jalovcové slibuje: „přijď týden před akcí a nějak se domluvíme“.

A je to to tady, finišujeme s přípravou. Na středu bylo naplánované sekání naší vzletové plochy. Ale matička příroda nám tentokrát pomohla sama. V parných to dnech letošního léta je na ploše letiště trávy poskrovnu, sem tam, se tyčí nějaký to ostrůvek zeleně, nicméně plocha je od slunka sežehlá do úhoru. Tedy ze sekání nic nebylo. A tak jsem vyrazil k rybníku Štěpán a zaklepal na stavidlo. Hastrman vyplaval neprodleně a povídá: „již Tě vyhlížím několik dnů, dal sis na čas.“ Odpovídám:“ tak snad nejdu pozdě pane Hastrman“. A dozvídám se: „hlavně jestli máš jalovcovou…“ A tak dostal lahvinku a povídá: známe se již nějaký ten pátek a opravdu Ti rád pomohu. Ale bude pršet, přižene se veliká bouře. Vítr bude stromy ohýbat a vše poletovat. Modli se, aby to bylo dříve…a žbluňk, zmizel v rybníku…

Koukám, jako píchlé kolo….

A tak to začalo v pátečním odpoledni nanovo: zabalit, sbalit, naložit a vyrazit. Kolem páté odpolední přijíždím na letiště a světe dive se: nejsem první. Jako první dorazil Michael Vosika z Rudy u Ostravy. Opětně vlakem, s modelem, bagáží, stanem a pekáčem tvarohových buchet od manželky… ňamňamňam. Společně jsme usedli ke kávě a buchtám a probrali jsme celičký to svět. Polétali jsme společně s náčelníkem AMG-Milošem Petrbokem, který bravurně vodil oblohou svůj model Kondor, jež je dle knihy „Jak postavím letadélko s benzínovým motorem“: „celobalsovým modelem proudnicových tvarů“. A tak tomu také je. Tma je hustá jako cáry černého sukna. Michael se odebírá ku spánku do svého postaveného stanu a já uléhám do spacáku v naší řídící věži. Spím. Lehce procitám, kapky dopadajícího deště bubnují do oken a vítr zesiluje. Oblohu stíná jeden blesk za druhým a na přírodním jevišti se začínají dít věci! Leje, jako z konve. Právě vzedmutý poryv větru vytrhává od země Michaelovo stan a ten mizí v černé tmě dnešní noci, byť ozářený elektrickými výboji… Michal se snaží zachránit model, výbavu, výstroj a nakonec i sám sebe. Po nějakém čase uléháme spánkem spravedlivým v bezpečí řídící věže. Že to byl, ale mazec!!! Ráno bude moudřejší večera.

Procitáme a venku panuje příjemný den. Obloha je pokrytá nesouvislou vrstvou mraků, fouká tak kolem pěti metrů, teplota patnáct stupňů celsiuse. Prostě létatelno a pokud to takto vydrží po celičký den, tak to bude paráda. Našli jsme Michaelovo stan…

Po nezbytné ranní kávě v napětí očekáváme první návštěvníky Sletu. A nemýlíme se. Začínají najíždět. Přihlášení na webu KHMM, ale i Ti nepřihlášení a, tak se nás nakonec na jednom plácku vyskytuje dvacet pět, dvacet pět „historiků“, kteří přivezli 35 modelů, dle pravidel KHMM, za což jim určitě patří náš dík. Přesně v desáté hodině patnáctého dne srpna 2015 proběhl brífing, kde bylo vše náležitě vysvětleno a vyřešeno. Řídícím létání jsem byl já a každý pilot obdržel balík bezpečnostních informací. Po nezbytném nástupu a focení následovalo volné poletování a ladění motorů. Páni větroňáři využili volné sekce našeho letiště a pomocí gumicuku vrhali své modely vstříc obloze. Je s potěchou konstatovat, že vše proběhlá ke zdárnému zdaru naší dnešní akce a všichni respektovali dané zásady provozu našeho letiště. Již tradičně se u nás v Mýtě létá tak zvaná „Minuta motoru“. Druhým rokem je tato soutěž modifikována, jako „Půlminuta motoru“. Přeci jenom je minuta hoooodně dlouhý čas. K dnešní soutěžní vložce nastoupila několik soutěživších jedinců. Soutěž se vlastně odlétala v průběhu volného poletování a vzájemného měření dosahovaných časů. No, a dopadlo to následovně:

Ceny pro vítěze věnovala firma Lhoist a.s. Dále Honza Krejčíř a moje maličkost. Gratulace vítězům a poděkování sponzorům.

Po celý den panovalo perfektní letové počasí. Z rána sice trochu pofukovalo, nicméně to nebylo nic dramatického. Po poledni panovalo bezvětrno a v závěru dne se opětně mírně rozfoukalo. Prostě nádhera. Avizovaný deštík nepřišel… Pilně se poletovalo téměř do páté odpolední hodiny. Rád bych se zmínil o jedné věci. Potěšilo mne, že stavební pravidla KHMM dokáží oslovit i modeláře mimo náš klub. Příkladem je Petr Hrubý ze Zdic, který do Mýta přivezl model Corsaire z roku 1945. Precizně postavenému modelu, poháněného detonační tři a půlkou Mikro nešlo zhola nic vytknout. Myslím si, že pro propagaci historických modelů to je ten jediný správný krok a věřím, že pan Hrubý tímto počinem dokáže oslovit i další modeláře.

O atmosféře Sletu nejvíce vypoví galerie fotografií z dnešního dne. Letiště se začalo ponenáhlu vyprazdňovat a nakonec jsem na ploše byl v podstatě sám…Tedy vše zase sbalit, zabalit, naložit a uklidit řídící věž. Sedmý Slet v AMG Mýto je za námi a mně nezbývá než poděkovat všem přátelům a kamarádům, kteří mi pomohli s realizací. Děkuji všem pilotům za návštěvu a bezproblémové létání a pevně věřím, že jsme si to vše náležitě užili. V neposlední řadě děkuji mé manželce, která se ujala občerstvovací stanice a panu mistru od kamery – Standovi Knobů. Tak tedy, ještě jednou díky a v neposlední řadě:

Historikům třikrát zdar !!!

Přílohy:

• Fotogalerie Karla Slupského
• Fotogalerie Ladislava Kulhavého
• Fotogalerie Honzy Krejčíře
• Výsledková listina
• Seznam přihlášených účastníků