JUNÁK – volný motorový model z roku 1964.
Je tomu již několik měsíců. Někdy na přelomu roku jsem obdržel zajímavý dopis od ing. Petra Mareše z Benešova. S Petrem se známe dlouhá léta, ne vždy spolu souhlasíme v pohledu na historické modely, ale to je asi normální. Petr je, jako výrobce stavebnic modelů, ve zcela v jiné situaci než já. Vyrábět dnes klasické stavebnice, jít s nimi na trh a pokud možno na tom „neprodělat kalhoty“ , to chce být asi opravdovým fandou a přeci jen určitý kompromis, z hlediska historicko-modelářského, je nutno většinou udělat. To prostě musí pochopit každý, kdo se někdy zkusil uživit na trhu vlastní výrobou… Dominantní spotřebitel zkrátka není ortodoxní historik.
Právě proto mě dopis Petra docela překvapil a zároveň potěšil. Petr pravidelně sleduje náš web a dočetl se, že Vít Friml připravuje slet konstrukcí Jaroslava Fary na letošní slet v Chřibské. Jeho dotaz byl jednoduchý a zněl přibližně takto: Karle, zkusil bych podpořit retro snahu KHMM a zkusil vyrobit prototyp stavebnice nějakého Farova modelu, co bys doporučoval…..
Jaroslav Fara publikoval desítky modelú všech druhů. Jistě by mě lákala třeba upoutaná Šipka, nebo jiný školní upoutanec. Docela by mě zajímalo, jestli bych to ještě zvládnul…. Nicméně převážila racionalita. Jaroslav Fara byl především známý svými konstrukcemi školních motorových modelů volných a později RC. Jeho modely trochu znám a tak jsem hned vyloučil nejznámější konstrukce Apolo, Vipan, Centaur. Ty jsou již z „doby balsové“, ale stavebně složitější jsou modely z „tuzemáku“, jak se tehdá, v šedesátých letech označovaly modely pro převážně neorganizované modeláře, pro které bylo obtížné sehnat balsu…. Mezi publikovanými konstrukcemi mě zaujal jeden: Volňásek Junák na motor 1 ccm , který je zvláštní tím, že je to dolnoplošník. Volně létající dolnoplošník jako školní model, to je prostě rarita!!! A bylo rozhodnuto.
K mému překvapení, asi za tři týdny, přistál v mé dílně balíček s kompletními výřezy na Junáka. Kvalita výřezů byla velmi přesná, každý díl jsem kontroloval s plánem 1:1, který mám ve své sbírce. Zároveň jsem objevil drobnou chybku, kterou jsem hned nahlásil Petrovi a na dalších výřezech je již odstraněna. Bohužel, žebra křídla a výškovky byla provedena z balsy 2mm, což neodpovídá původní materiálové skladbě modelu z poloviny šedesátých let. Materiál žeber je podle mne věcí podstatnou. Píši proto Petrovi a on mi potvrzuje, že je to z důvodů co nejnižších výrobních nákladů. Přesto mi asi do 14 dnů zasílá žebra z překližky 0.8 mm. Teď jsem tedy spokojen….
Veškeré předtvary jsou velmi čistě vyfrézovány z kvalitní překližky. Je nutná pouze úprava hranatým pilníkem v růžcích pro nosníky. Je to zkrátka daň za zhotovení frézou, kdy má stavitel čisté ruce a nemusí řešit spálené okraje a špínu z „topinkovačů“. Nevím jak kdo, ale já mám rád při práci čisto…
O zimních „důchodových pátcích“ zahajuji tedy stavbu. Nejprve upravuji motorové lože pro motor MVVS 1,5 D. Původní model létal s motorem Jena 1D. Zároveň řeším sklon motoru, dle plánu. Kolmo vyříznuté díly je nutno dopilovat ve spojích a s touto úpravou je počítáno, vše přesně sedí. Stavebnice byla pojata pouze jako komplet výřezů, vše ostatní dodávám sám.
Již od začátku stavby jsem rozhodnut udělat drobnou změnu v materiálu: Koncové oblouky křídla a výškovky budu, podle přiložených šablon, zhotovovat z balsy místo polystyrenu a potah trupu za motorem provedu z balsy, nikoliv z kladívkové čvrtky. To jsou zároveň veškeré změny oproti předloze. V rámci RETRO to považuji za snad tolerovatelnou změnu, vedoucí ke zrychlení stavby a hlavně povrchobé úpravy, přičemž na konečný vzhled to nemá prakticky žádný vliv. Řešení řídících ploch jsem provedl v souladu se stavebními pravidly KHMM.
Lahůdkou konstrukce je řešení nasouvání dolnoplošných křídel s jazykem do schránky trupu. Řešení je velmi přesné a zároveň jednoduché….
Stavba pokračovala velmi rychle, křídla s překližkovými žebry jsou určitě tužší a odolnější než s balsovými žebry a navíc vypadají na kostře prostě dobově. Ostatně pohled na dokončený drak modelu byl velice příjemný.
Pro povrchovou úpravu jsem zvolil klasiku: Starý, dobrý Modelspan o střední tloušťce, napínací lak a proti palivu velice ředěný lak lodní. Radio je přístupné ze spodní části trupu za podvozkem.
Do kabiny Junáka jsem usadil dobově zbarveného svazarmovce….
Model má v současné době za sebou záběh a seřízení motoru, zkoušku rádia a čeká na vhodný den k záletu, pokud možno startem z asfaltu, neb hození dolnoplošníku je problematické bez pomocníka. Celková letová hmotnost vyšla na 665 g. Původní model ve volné verzi hmotnil s Jenou 1D 470g. Rozdíl tedy odpovídá zástavbě standardního rádia se třemi servy.
Myslím, že se tento model docela povedl a po 55 letech od svého vzniku je stále přitažlivým a atraktivním.
Pokud firma Classic Models bude dodávat soupravu výřezů, mohu ji pouze doporučit a přimlouvám se za plně překližkovou verzi i za vyšší cenu. I tak je třeba říci, že jsou výřezy určeny pro modeláře s určitou zkušeností. Je to prostě klasická modelařina a za její podporu patří Petru Marešovi určitě dík, neb z hlediska prodejnosti stavebnice to určitě je omezeno na velmi malý okruh zájemců, spíše „fajnšmekrů“ a těch není nikdy mnoho.
I tento model tedy bude létat letos v Chřibské na sletu modelů Jaroslava Fary. S modely „RETRO“ si však ve vedlejším programu našich sletů zalétáme určitě i jinde, pokud pořadatelé akci vypíší. Loni jsme takto létali v odpoledním programu sletu KHMM v Rožmitále ….
Psáno v Plzni v dubnu 2019 Karel Slupský