All American

Proč právě „účko“?

Pro odpověď na tuto otázku se musím vrátit o několik desetiletí zpět…

Někdy, kolem roku 1975 (bylo mi třináct) jsem získal svůj první spalovací motor. Legendární Jenu 1 ccm. Motor byl jetý a za 80 korun jsem jej koupil od pana Viktory, jež byl známým berounským modelářem. Kupodivu jsem se naučil motor spouštět a obsluhovat, a tedy bylo nasnadě jej dáti do modelu. Ale jakého? „Rádio“ bylo pro mne v nedohlednu, o volný model jsem se bál… Tedy jsem začal pokoukávat po modelech upoutaných. Ani nevím, jak se stalo a já jsem se stal majitelem (za čtyřicet korun) modelu Brouček, který konstruoval pan Radoslav Čížek. Tak Hurá! Motor šel do modelu, vyrobil jsem si z překližky ovládací rukojeť, ocelové struny nahradil rybářský vlasec… Několikrát jsem si v plánech pročítal, jak startovat a ovládat upoutaný model. A šlo se do vzduchu. Kupodivu jsem eroplán při prvním startu nerozbil. Nakonec mne naučil všem základům upoutaného létání. Postupem doby jsem si již upoutané modely stavěl sám. Zmíním Čížkovo Netopýra, dvoutrupý model na tehdá sovětský motor Sokol 2,5D. A následovala plejáda dalších modelů: IL2 Šturmovik od pana Fary, nebo Z50L od pana Vyčichla atd. Objel jsem několik soutěží kategorie SUM a byl jsem spokojený… Po mém návratu z vojny (duben 1983) jsem postavil poslední upoutaný model – Model pana konstruktéra Jaroslava Fary – P51D Mustang. Model byl poháněný motorem MVVS 2,5 GFS a zúčastnil jsem se s ním dnes již legendární soutěže, kterou pořádal pan Karel Flossmann ve Zdicích. Tuším, že to bylo v červnu 1983. Kolikátý jsem skončil si již nepamatuji. Pamatuji se, že jsem se o několik měsíců později oženil…

Ve svém archivu plánků modelů letadel mám mimo jiné i plány modelů upoutaných. Jednoho večera při procházení archivu jsem si řekl, že by nebylo od věci konečně také postavit nějaké to „účko“ a vrátit se tak do svých modelářských začátků. Shodou okolností jsem byl právě na známém serveru plánů a do oka mi padl model All American z roku 1950 jež v USA zkonstruoval pan Hall DeBolt. Eroplán mne nesmírně zaujal, tedy následoval tisk v měřítku 1:1 a započal jsem s přípravou stavby. Rozpětí modelu je 26 palců.

Pro mne celkem netypicky, jsem započal stavbu motorovým ložem. Překližka a bukové hranolky. Podvozkem je vyříznut z duralu silného 1,5 milimetru. Nádrž jsem spájel z pocínovaného plechu silného 0,3 milimetru.  Mechová kola jsem upravil na požadovaný tvar a opatřil jsem je červenými středy. Nemaje motor, který model tehdá poháněl, tak jsem pro motorizaci zvolil detonační motor Taifun Hobby 1 ccm. Motor je nový, byť je mu již několik desítek let. Tedy jej ještě čeká záběh.

Pokračoval jsem výrobou žeber a stavbou křídla. Díky symetrickému profilu jsem byl nucen si vyrobit šablonu pro stavbu.

Další činností byla výroba vahadla (duralový plech 1,5 mm), poutací dráty (0,8 mm – drát do bovdenu). A konečně něco balzy: směrovka a výškovka.

U výškového kormidla jsem se trochu zapotil… Abych dodržel stavební plán a aby to trochu vypadalo, tak jsem si pohrál s osou otáčení. Do stabilizátoru jsem vyfrézoval kulatou drážku a do výškovky jsem zalepil bambusovou kulatinu o průměru tří milimetrů.

Následovalo frézování drážek pro panty, které jsou zhotoveny z hliníkového plechu silného 0,6 milimetru.

Po několikadenní přestávce jsem pokračoval stavbou trupu, na kterém není nic neobvyklého.

A model byl v kostře….

A barvíme kabinku

Celý model je po vybroušení a vyhlazení nalakován několika vrstvami čirého laku. Balzové plochy jsou pouze nalakované. Křídlo je potažené Vliesem a taktéž je vylakované. Následně nesmí chybět několik písmenek od Miloše. Díky. A je hotovo. Model čeká na jarní zálet. Tvrdím, že tak, jako člověk nezapomene jezdit na kole, tak ani nezapomene ovládat upoutaný model… čas to prověří!

V Berouně sepsal Ladislav Kulhavý dne 21.3.2021