Benzinový motorek BEXI 3,6 ccm

Stále více si uvědomuji, že v počátcích vzniku naší webové stránky je zde umístěna spousta článků, které si zasluhují novou publikaci. Je to hlavně z toho důvodu, že v článcích z té doby nejsou umístěné fotografie… Nicméně spoustu těchto fotografií máme uložených ve svých archivech.

Tedy Vám následně předkládám následující článek z pera Karla Gardhofera a ze vzpomínek již zesnulého Jaroslava Prchala

Ladislav Kulhavý – editor

V Jindřichově Hradci se před válkou dala dohromady parta mladých chlapců „postižených“ touhou poznat taje létání. Mimo jiné to byli pánové Josef Bednář a jeho velký kamarád a přítel Jaroslav Prchal. Další informace naleznete ZDE. Možná, že mnozí kolegové nevědí, že pan Jaroslav Prchal byl v roce 2002 vyznamenán za celoživotní mimořádné zásluhy o letectví diplomem FAI Paula Tissandiera !

Za války se jindřichohradečtí modeláři pravidelně aktivně účastnili závodů v Kyjích u Prahy. A v této válečné době pan Josef Bednář vyráběl modelářské motorky. O jednom z nich chci podat svědectví. Ani pan Jaroslav Prchal nezůstával pozadu a jako učeň „Baťových mužů“ v Sezimově Ústí také pracoval na modelářských motorech.

Něco málo z dobového tisku:

Za možnost prohlédnout si, proměřit a pořídit fotodokumentaci motorku BEXI vděčím paní Lence Voborské – Bednářové, dceři mého prvního učitele bezmotorového létání v Jindřichově Hradci v roce 1954, pana Josefa Bednáře.

Benzinový motorek zn. BEXI 3,6 ccm.

Konstrukce tohoto motorku vznikla někdy v roce 1941-42 v autodílně otce Josefa Bednáře. Motorek byl konstruován jako dvoutaktní zážehový na pohon směsi benzinu s olejem.

Kliková skříň je dělena ve svislé rovině a je spojena třemi šrouby M 2,5 x 16, které sloužily zároveň k upevnění na motorovou přepážku. Spojení klikové skříně a válce je provedeno pomocí zapíchnuté drážky. Ocelová kliková hřídel je uložena ve dvou mosazných kluzných ložiskách. V přední části hřídele ze závit M 6 na který se šroubuje vrtulový kužel. Ten má prodloužením 28 mm do otvoru vrtule s vnějším průměrem 8,3 mm. Ojniční čep nalisovaný do unašeče má průměr 4,5 mm a délku 6,7 mm.

Karburátor je běžného provedení – spádový s průměrem sacího otvoru 5 mm a seřizovací jehlou z levé strany motorku. Sání je provedeno vnitřkem hřídele.

Ocelová vložka válce má průměr 14,3 mm. Přepouštěcí kanál vyúsťuje do válce třemi kruhovými otvory na levé straně. Výfukový kanál má dva čtvercové otvory. Výfuk je na pravé straně motorku ve směru letu, nálitkem s oválným otvorem 8,8 x 4 mm. Hliníkové těleso ve kterém je zalisován válec je soustružením žebrováno devíti chladícími drážkami. Žebrovaná hlava válce je osazena do válce a toto osazení má vybrání pro deflektor. Na hlavě je 8 chladících žeber. Otvor pro zapalovací svíčku je se závitem M 10/1. K tělesu válce je hlava přichycena třemi šrouby M 2,5 x 10.

Píst ze slitiny hliníku má deflektor a dva mosazné pístní kroužky, zajištěné proti pootočení kolíčky. Pístní čep má průměr 3 mm a je pravděpodobně vyroben z jehlového ložiska. Na pístu je deflektor o šířce 6,5 mm a výšce 1,5 mm zakrývající v HÚ pístu výfukové kanálky. Zdvih pístu je 14,8 mm. Ojnice je z hliníkové slitiny (dural ??) ručně obrobená s osovou délkou 28 mm. „Kolíčkový“ přerušovač byl umístněn na levě straně motorku pod seřizovací jehlou karburátoru. Mechanizmus přerušovače je zajištěn proti pootočení pomocí odizolované bronzové objímky na kterou je naletován kontakt. Raménko přerušovače bylo ovládáno ploškou na unašeči vrtule. Předstih se ovládal pootočením celého mechanizmu. Celý přerušovač se bohužel nedochoval.

Zapalovací svíčka, která je u motoru má označení RYCHLY (vyrobeno v Německu v době války) se závitem W 3/8 o průměru 9,5 mm. Nepatří k tomuto motorku – neodpovídá velikost a typ závitu.

Výška motorku je 90,2 mm, délka vč. vrtulového kuželu je 80 mm, váha cca 120g, obsah vychází na 3,6 ccm.

A několik obrázků motoru závěrem:

V Nové Bystřici dne 3.11.2011  GARY (Karel Garhofer)

Dovětek pana Jaroslava Prchala:

„Pepík měl“ zlaté ručičky, přímo diamantové. Když uvážíš, že neměl brusku na kulato, všechna uložení točil a hladil jen na soustruhu. Na soustruhu dokázal i frézovat – to je neskutečné. A to ten soustruh byl z doby praotce Čecha!! Proto také dělal písty s těsnícími kroužky, protože neuměl zalapovat plný píst do nevybroušené vložky válce. Jako vložky válce používal přesné trubky Manesmannky. Také odlitky, které mu odlili v Siku za moc nestály, měly hodně zinku a byly křehké. Tento motor se těžko startoval a ani jeho výkon nebyl velký. Ale motory osmičky chodily perfektně.

Pepa byl levák a tak měl zajímavý způsob startování motorku. Uchopil levou rukou střed vrtule tak, že pod jedním listem měl palec levé ruky a ostatní prsty tlačily na druhý list. Tím, že působil na krátkém rameni dostala vrtule mnohem větší „švuňk“ a motor snáze naskočil.

Zajímavě řešení, že ??“

Tolik pan Jaroslav Prchal dne 12. února 2007.