Motory MVVS o obsahu 2,5 ccm.
Rádi uveřejňujeme i zajímavé články autorů, kteří sice nejsou členy KHMM, ale mají ve svých článcích co říci všem našim čtenářům. Dnes pro nás připravil zajímavý článek Jan Kypta z Mladějova. Článek jsem doplnil některými snímky motorů z mojí sbírky.
Ladislav Kulhavý – editor
Motory vyráběné od založení MVVS do počátku 60-tých let 20. století.
Důvodem napsání tohoto příspěvku je zpracovat historii výroby motorů MVVS o obsahu 2,5 cm2 od počátku vzniku podniku MVVS Brno a složit všechny podklady do jednoho článku.
Hlavním zdrojem informací, ze kterého čerpám, je kniha Jiřího Kaliny Modelářské motory – 1 a 2 díl. A časopis Letecký modelář. Použité příspěvky jsou psány kurzívou.
Několik slov úvodem:
„Modelářské výzkumné a vývojové středisko Svazarmu“ bylo založeno v druhé polovině roku 1953 v Brně a jeho vedoucím byl ustanoven Zdeněk Husička. Počátkem roku 1954 přibyli další zaměstnanci Josef Sladký a Luboš Kočí. V roce 1955 přišli Jaroslav Kočí a konstruktér Karel Götz. Všichni byli zkušení modeláři, soutěžící s upoutanými modely. První motor o obsahu 2,5 ccm, který je možné považovat za inspiraci, byl motor SK-25 (zvaný Brouček) konstrukce a výroby Josefa Sladkého. Tento motor měl sání řízené rotačním kotoučovým šoupátkem a příčné vyplachování. Rozměry motoru byly: vrtání 16 mm, zdvih 12,4 mm, objem válce 2,49 ccm. Vložka válce byla litinová, píst z hliníkové slitiny měl vysoký deflektor a dva pístní kroužky. Ojnice z lehké slitiny nebyla vypouzdřena, klikový hřídel byl uložený ve dvou valivých ložiskách. Model byl vybaven žhavící svíčkou. Motor vzhledově připomínal zmenšený americký motor Dooling. Tím, že byly tyto motory inspirací se Josef Sladký netajil a považoval za nejlepší motory počátku padesátých let.
Palivo bylo používáno ve složení 50 % metylalkoholu, 25 % nitromethanu a 25 % ricinového oleje. Vrtuli motor používal dřevěnou, dvoulistou o rozměrech 150/240 mm. Výkon motoru nebyl v žádných materiálech uveden.
Českoslovenští modeláři se v roce 1955 účastnili Mistrovství světa v Paříži. Družstvo ve složení Josef Sladký, Miroslav Zatočil a Václav Smejkal se jako družstvo umístili na druhém místě za italským týmem. V jednotlivcích zvítězil Josef Sladký a stal se naším prvním mistrem světa. Miroslav Zatočil skončil na 5. místě a Václav Šmejkal byl 11. Za Josefem Sladkým skončili na 2-4 místě italští závodníci, létající převážně s italskými motory Super Tigre G20 se žhavící svíčkou.
Sladký létal se svým motorem SK 25, Zatočil a Šmejkal s prototypovými motory MVVS 2,5/1955 D se žhavící svíčkou.
Motor MVVS 2,5 / 1955–D
O zdvihovém obsahu 2,5 ccm vrtání a zdvih – 15/14 mm měl sání řízené klikovým hřídelem a příčné vyplachování. Píst z hliníkové slitiny s vysokým měl dva pístní kroužky deflektorem. Přepouštěcí kanál hruškovitého tvaru v odlitku klikové skříně vycházel z její dolní části, výfuk motoru byl rozšířený směrem dozadu.
Jaroslav Kočí si přestavěl motor tohoto typu na sání řízené kotoučovým šoupátkem a zvítězil s ním na II. Ročníku MMS ve Vrchlabí a dne 11 září 1955 rychlostí 203,533 km/hod. vylepšil mezinárodní rekord.
MVVS 2,5/ 1955–C
Článek z leteckého modeláře č.8/1955 neleznete ZDE.
Pro volně létající modely byl navržen prototyp motoru MVVS 2,5/1955–C s klikovým hřídelem uloženým v kluzném ložisku a s pístem bez kroužků. Zadní víko klikové skříně tvořilo kruhovou přírubu pro připevnění k modelu. Sání motoru řízené klikovým hřídelem bylo řešeno ve dvou alternativách umístěním sací trubky karburátoru.
Motor ze sbírky Ladislava Kulhavého (nepoužité a nedokončené díly motoru jsou signovány číslicí nula. Domnívám se, že by se mohlo jednat o prototyp)
MVVS 2,5/1956–D
Na dalším motoru se žhavící svíčkou MVVS 2,5/1956 D bylo opět použito sání řízené kotoučovým šoupátkem. Změnou hlavy válce (deflektor pístu podle motoru SK – 25) byl výkon motoru o 10–15% vyšší než u rekordního motoru J.Kočího. (údaj o výkonu nezveřejněn).
MVVS 2,5/ 1956–C (detonační)
Pro volně létající soutěžní modely byl navržen detonační motor MVVS 2,5/1956–C, který měl vratné vyplachování (Schnuerle) se sáním řízeném klikovým hřídelem uloženým ve dvou valivých ložiskách. Motor měl dva výfuky směrující šikmo dozadu.
Pro družstvo do mezinárodních soutěží s volnými motorovými modely jich bylo v roce 1956 vyrobeno 20 kusů. Poprvé byl motor předveden na ME 1957 v Moskvě. Výkonnost tohoto motoru nazývaného „ohavné Snüerle“ byla o 5-7% vyšší v porovnání se současnými zahraničními i našimi detonačnímu motory stejného zdvihového objemu jako byly jugoslávský AERO-250, maďarský ALAG-3, německý WEBRA MACH 1 a československé AMA a LETMO.
U motoru WEBRA MACH 1 uvádí Jiří Kalina výkon 0,23 kW. Z toho vyplývá že by měl MVVS 2,5/1956–C vykazovat výkon 0,24 – 0,246 kW což po přepočtu je 0,326 – 0,335 k. a při přepočtu na litrový výkon, jak se uvádí u automobilů nebo motocyklů se jedná o 130–134 k při obsahu 1000 ccm).
Základní rozměry motoru jako vrtání, zdvih, obsah motoru, výkon a váha Jiří Kalina ve svém článku neuvedl. Po konzultaci se sběratel Ing. Petr Chvátal přiklání ke klasickým rozměrů, vrtání 15 mm a zdvih 14 mm.
Na mistrovství světa v rychlostním modelech létaném ve Florencii – Itálie použilo československé družstvo motorky MVVS 2,5/1956 D. Jen Josef Sladký použil svůj motor SK – 25. Na tomto MS byly použity palivové směsi s obsahem až 60 % nitromethanu.
MVVS 2,5 R–58
Úspěch motorů MVVS nebyl dosud překonán od mistrovství světa pro rychlostní upoutané modely, které se konalo v roce 1957 v Mladé Boleslavi. Na stupních vítězů stáli tehdy tři českoslovenští závodníci v pořadí: Josef Sladký, Miroslav Zatočil a František Pastyřík. (všichni z Brna). Na pátém místě se umístil další československý závodník Václav Šmejkal.
Dvojnásobný mistr světa Josef Sladký zde dosáhl rychlosti 216 km/hod.
Československé družstvo použilo motorů z nulté série typu MVVS 2,5 R–58, která byla díky velkému úsilí MVVS připravena v počtu asi 10 kusů. Motor Josefa Sladkého dosahoval výkonu až 0,46kW (0,6256 k) při otáčkách 22 000 / min. s palivem složeným ze 40 % nitromethanu, 20 % nitrobenzenu a 25 % ricinového oleje.
MVVS 2,5 R-58: Vzduchem chlazený dvoudobý jednoválec se zapalováním žhavicí svíčkou: sání řízené kotoučovým šoupátkem a příčné vyplachování. Zdvihový objem 2,47 cm3, vrtání/zdvih – 15/14 mm výkon-0,31 kW (0,41 k) při otáčkách 19000/ min. hmotnost 146 gr.
Sériová výroba motoru MVVS 2,5 R–58 (celkem bylo vyrobeno asi 2000 kusů pomohla k rozšířeni rychlostních i volných motorových modelů v Československu.
Motory Vltavan 5 a Vltavan 2.5
Začaly se vyrábět v roce 1957 v Praze Modřanech podle prototypů MVVS Brno.
Článek z leteckého modeláře č. 8/1957 naleznete ZDE.
MVVS 2,5 D-58
Detonační motor MVVS 2,5 D–58 byl navržen v polovině roku 1957. Za základ byly vzaty zkušenosti z provozu detonačního motoru MVVS 2,5 /1956 C. Motor byl uvažován hlavně pro volné motorové a týmové modely. Začátkem roku 1958 byla dokončena stokusová série, která byla rozdělena do celé republiky.
MVVS 2,5 D–58: vzduchem chlazený dvoudobý, detonační jednoválec, sání řízené klikovým hřídelem a vratné vyplachování.
Zdvihový objem 2,47 ccm: vrtání / zdvih – 15/14 mm: výkon 0,23 kW – 0,328 k. při otáčkách15 800 otáček / min. hmotnost 138 gr.
Motor MVVS 2,5 D-58 měl vložku válce i píst z legované oceli různé tvrdosti. Protipíst byl z litiny. Klikový hřídel byl uložen ve dvou valivých ložiskách. Motor měl klikovou skříň dělenou, uzavřenou šroubovacím zadním víkem, které bylo červeně eloxováno stejně jako hlava válce, díl pláště válce s chladícími žebry a unášeč vrtule.
Na mistrovství světa volných modelů v roce 1958 v Cranfieldu v Anglii s tímto motorem získal Ing. Vladimír Hájek 2 místo, a titul vicemistra světa a v roce 1959 i titul Mistra Evropy.
Motor byl zastavěn i do týmových modelů československých modelářů na MS 1958 upoutaných modelů v Bruselu – Belgie.
Motor MVVS 2,5 D-58 byl v době svého vzniku zřejmě nejvýkonnějším detonačním o obsahu 2.5 cm2. Jak píše ve své knize Modelářské motory 1.díl Jiří Kalina na straně 126.
Článek z leteckého modeláře č. 4/1958 naleznete ZDE.
MVVS 2,5 D
MVVS 2,5 D: Vzduchem chlazený dvoudobý detonační jednoválec, sání řízené klikovým hřídelem a vratné vyplachování. Zdvihový objem: 2,47 cm3, vrtání / zdvih – 15 / 14 mm výkon 0,22 kW – 0,2992 k. při otáčkách 15 500 / min. hmotnost 130 gramů.
Detonační motor MVVS 2,5 D sériově vyráběný od roku 1958, vznikl z předchozího typu úpravou spočívající především v uložení klikového hřídele v kluzném ložisku z bronzu. Motor měl též menší celkovou výšku i hmotnost.
Motor MVVS 2,5 D byl uvažován jako levný spotřební motor pro široké použití (200 Kč), přesto se ale brněnskému středisku mimořádně podařil.
Výkon motoru i dosažené otáčky byly ověřeny v testu, jemuž motor MVVS 2,5 D podrobil britský časopis Model Aircraft. Ke zkoušce bylo použito paliva sestávajícího ze 40 % kerosenu, 30 % éteru, 28 % ricinového oleje a 2 % amylnitritu. Bylo zjištěno, že MVVS 2,5D je nejvýkonnější motor s kluzným ložiskem klikového hřídele, který byl dosud ve světě vyroben.
Článek z leteckého modeláře č.1/1959 naleznete ZDE.
MVVS 1 D–1959
V roce 1959 byl ještě navržen prototyp nového detonačního motoru o zdvihovém objemu 1,5 a 1 ccm, se sáním řízeným klikovým hřídelem a vratným vyplachováním. Motor MVVS 1D-59 byl určen pro základní modelářský výcvik, po několika konstrukčních úpravách byla v roce 1962 dohotovena první výrobní série.
MVVS 1D-59: vzduchem chlazený dvoudobý detonační jednoválec, sání řízené klikovým hřídelem a vratné vyplachování.
Zdvihový objem – 0,973 ccm, vrtání / zdvih – 10,7/11 mm, výkon – 0,1 kW = 0,136 k. při otáčkách 16 000 /min. hmotnost 76 gr.
Na motoru 1D-59 byl patrný vliv vývojové řady detonačních motorů MVVS. Měl vložku válce z legované oceli, litinový píst s kuželovým dnem a ocelový protipíst. Klikový hřídel byl uložen v klikové skříni kluzně bez pouzdra.
MVVS 2,5 R–59
Na mistrovství světa 1960 konaného v Maďarsku v Budapešti, bylo československé družstvo vybavené motory MVVS 2,5 R-59. Tento typ byl vylepšenou verzí původního MVVS 2,5 R-58. Vylepšení spočívalo: uložením oka ojnice na klikovém čepu ve valivém ložisku. Výkon motoru se zvýšil na 0,35 kW = 0,476 k. při otáčkách 19 500/min.
MVVS 2,5 TR
V roce 1961 vznikl v MVVS Brno nový detonační motor MVVS 2,5 TR, jehož první vystoupení na Kritériu ES v Belgii bylo úspěšné (tým Drážek – Trnka obsadil 4. místo).
MVVS 2,5TR: Vzduchem chlazený dvoudobý detonační jednoválec, sání řízené klikovým hřídelem a vratné vyplachování.
Zdvihový objem – 2,47 ccm, vrtání/ zdvih – 14/16 mm, výkon – 030kW = 0,408 k. při otáčkách 17 000/ min., hmotnost – 146 gramů.
Motor 2,5 TR měl proti typu 2.5 D-58 změněný poměr vrtání a zdvihu, umožňující snadné spouštění a menší spotřebu paliva (pro zajímavost: stejné rozměry vrtání a zdvihu měl i motor AMA 2.5 Antonína Macháčka, který byl používán i členy reprezentačního družstva volných motorových modelů až do roku 1956). Píst motoru měl kuželové dno, klikový hřídel byl uložen ve dvou valivých ložiskách.
A nakonec dvě legendy společně.
Děkuji Ladislavu Kulhavému za fotografie motorů z jeho sbírky a za korekce textu.
Informace byly čerpány z časopisu Letecký modelář a z knihy Modelářské motory I. a II. díl od pana Jiřího Kaliny a ze vzpomínek autora.
Pro KHMM sepsal Jan Kypta 26.3.2023